Projekt Význam jídla sleduje stravovací zvyklosti seniorů a seniorek jako výslednici sociálních vlivů, kulturních vzorců a tranzicí a na druhé straně aktérství jedince. Pomocí kvalitativního výzkumného designu (hloubkové rozhovory a pozorování s vizuálními metodami) popisuje dynamiku významu jídla v průběhu stárnutí. Přesněji jak subjektivní vnímání tohoto významu, tak realizované praktiky a proměny vedené zdravotními příčinami. Identifikuje jídlo jako důležitý prvek kvality života ve stáří a sleduje, jak jsou jídelní zvyklosti praktikovány v domácím prostředí a jak jsou ovlivněny pobytem v institucionální péči, konkrétně v domově pro seniory. Je inovativní sledováním osobní autonomie seniorů ve vyjednávání stravovacích zvyklostí v různých sociálních a kulturních kontextech a přispívá novým poznáním i teoretickým ukotvením a aplikací principů antropologie jídla k rozvoji sociální gerontologie i sociologie každodennosti.

Česká společnost stárne a tento proces je genderovaný. Přesto toho víme jen velmi málo o stárnutí českých mužů. Ti totiž často nejsou bráni jako genderovaná kategorie. Náš projekt chce tento přístup změnit užitím kritické perspektivy a nabídnout intersekcionální analýzu z prostředí země s postsocialistickou zkušeností. Plánujeme užít přístup postupných smíšených metod výzkumu – kvalitativní výzkum a doplňkové sekundární kvantitativní analýzy. Zvolená analytická logika, kterou cílíme na proces stárnutí jako genderovanou praxi, sleduje osy moci a péče a jejich vztahy. Chceme porozumět dynamice vztahů v pozdním životě odpověďmi na otázku: jak čeští muži “dělají” gender, věk a stárnutí v cíleně vybraných sociálních prostředích? Analýze podrobíme vztahy moci a marginalizace i péče přijímané a poskytované. Cílíme dále než nabídnout analýzu specifického prostředí. Chceme konceptuálně obohatit stávající mezinárodní poznání užitím kritického přístupu k tématu.

Sociální vyloučení v pozdějším životě je mnohostranným sociálním problémem se značnými důsledky pro jednotlivce i společnost. Jedním aspektem sociálního vyloučení je vyloučení ze sociálních vztahů, které je hlavní zaměřením tohoto projektu. Být propojen s ostatními lidmi a začleněn v sociálních kruzích je základní lidská potřeba. Je klíčová pro vývoj kojenců a zůstává důležitá po celý život. Přesto je nezanedbatelná část starších dospělých sociálně vyloučena a postrádá nezbytné sociální vazby, potřebné pro zdravé a šťastný život. Sociální vyloučení může mít své kořeny v raném životě, ale vzorce sociálního vyloučení v pozdějších fázích životního cyklu se často u mužů a žen liší. Cílem GENPATH je analyzovat genderové rozdíly ve struktuře a zdrojích vyloučení ze sociálních vztahů napříč evropskými zeměmi a jeho důsledky pro zdraví a blahobyt. Zjištění budou použita k informování vědecké debaty o sociálním vyloučení a k informování politiky podporující snižování vyloučení ze sociálních vztahů u starších mužů a žen. 

Projekt Čtvrtý věk přinese nové poznání tématiky stárnutí, konkrétně čtvrtého věku a aktivního stárnutí. Usiluje o poznání populace čtvrtého věku a porozumění zkušenosti pokročilého stáří. Zkušenosti, která je podmíněná novým demografickým režimem, sociálně-politickým a ekonomickým kontextem stejně jako dominancí konceptu aktivního stárnutí. Čtvrtý věk je zkoumán jako specifická životní etapa, která není definovatelná pouze na základě chronologického věku, ale determinovaná především sociálně a individuálně. Projekt vytěží dostupné zdroje dat, včetně panelových (především data Českého statistického úřadu a SHARE), které doplní kvalitativními rozhovory. Kvalitativní část zachytí především přechod ke čtvrtému věku a proměnu identity s tím spojenou. Projekt je inovativní zaměřením se na možnosti výzkumu populace ve čtvrtém věku i samotným tématem čtvrtého věku zpracovaném z pohledu sociologie, nikoliv pohledem sociálně-zdravotní péče.

Projekt Přetížená role přinese nové poznání v oblasti prarodičovství a aktivního stárnutí. Usiluje o porozumění zkušenosti stárnutí a mezigeneračním vztahům v kontextu aktuálního vývoje české společnosti determinovaného novým demografickým režimem, sociálně-politickým a ekonomickým kontextem a hodnotovou změnou. Prarodičovství je zkoumáno jako dynamický koncept v konkurenci dalších sociálně významných rolí vycházejících z konceptu aktivního stárnutí a potřeby péče ve stárnoucí populaci. Projekt je koncipován jako datově vícezdrojový. Vytěží dostupné zdroje sekundárních, včetně panelových, dat (SHARE, GGS, EU-SILC), které doplní o kvalitativní rozhovory a survey v populaci ČR ve věku 50 – 70 let. Kvalitativní rozhovory zachycují především zkušenost přetížené role a její percepci samotnými nositeli. Projekt odráží heterogenitu populace ve vyšším středním věku/raném stáří a je inovativní důrazem na triádu role prarodiče, pracujícího a pečujícího.